Nedostatečně propracované právní normy krizového řízení a nefungující systém plošné informovanosti občanů o blížícím se nebezpečí patřily k nejvýznamnějším nedostatkům, které se objevily při loňských povodních. Na tom se shodli účastníci mezinárodní konference „Občanská společnost: nouzové plánování a krizové řízení“, která proběhla 24. a 25. října v Českém Krumlově ve spolupráci Centra ochrany lidských práv jižní Čechy, Sdružení pro atlantickou spolupráci a Českého helsinského výboru.
Ve dnech 24. a 25. října 2003 proběhla v Českém Krumlově Mezinárodní konference "Občanská společnost: nouzové plánování a krizové řízení". Akce byla podpořena Ministerstvem vnitra ČR prostřednictvím generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR a na jejím financování se podílely fondy PHARE Evropské unie a grant Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Konference vznikla ve spolupráci Centra ochrany lidských práv jižní Čechy, Sdružení pro atlantickou spolupráci - Českou atlantickou komisí a Českým helsinským výborem.
Předmětem jednání byla problematika krizového managementu z pohledu státu, samospráv i občanské společnosti.
Předmětem jednání konference byla problematika řešení krizových situací z pohledu státu, samospráv i občanské společnosti. Jednalo se nejen o zhodnocení průběhu, výsledku a využití práce nejrůznějších organizací při ničivých záplavách v jihočeském regionu, ale především o současných potížích spojených s krizovým řízením a jejich porovnání se zkušenostmi pracovníků zahraničního krizového managementu a oblastních charit. V prostorách Hotelu Gold vystoupili představitelé státní správy a samosprávy, Integrovaného Záchranného Systému, policie, zástupci dobrovolnických a charitativních organizací a mnozí další.
K nejzávažnějším problémům v oblasti krizového řízení patří nedostatky v příslušné legislativě. Mezi účastníky konference panovala shoda ohledně krizového zákona č.240/2000 Sb., kde je řada nedostatků. Jde například o nejasné vymezení pravomocí a zodpovědnosti jednotlivých složek podílejících se na řešení krizových situací nebo rozdělení krizových situací na vojenské a civilní. Vedoucí oddělení krizového řízení Jihočeského kraje Jaroslav Jedlička pokládá takové rozdělení za neopodstatněné, neboť v obou případech jde o krizové situace, kdy musí fungovat jak armáda, tak i starostové, policie atd.
Další průběh jednání se týkal stále chybějícího systému plošného informování občanů před blížícím se nebezpečím. V této souvislosti zmínil Libor Lev, starosta obce Brloh, tzv. krizové telefony používané právě při loňských povodních. Tyto mobily, které měli k dispozici mnozí členové krizových štábů, se ukázaly jako naprosto nevhodné vzhledem k jejich časté nefunkčnosti. V mnoha postižených oblastech totiž není dostatečné pokrytí signálem, které tyto špičkové telefony potřebují. K nejdůležitějším úkolům pro nejbližší budoucnost patří tedy vytvoření varovně informačního systému, jenž by měl přesahovat hranice, tak aby se v krizových situacích zajistilo co možná nejrychlejší a nejúčinnější šíření potřebných informací. Kromě toho je nutné doladit legislativu, ale především, například citlivou úpravou toků a jejich okolí, podobným událostem předcházet.
Přes celkově dobré zvládnutí povodní a jejich následků v jihočeském regionu zazněly na konferenci i dílčí nedostatky. Ty se týkaly především malého zapojení nezaměstnaných do likvidačních prací na jihu Čech nebo nedostatečného využití Vodní záchranné služby. Na problémy vznikající bezprostředně po katastrofě upozornil také bývalý starosta Českého Krumlova Antonín Princ, když zmínil absenci jakéhokoli návodu pro starosty k řešení následků povodní.
Tématem druhého dne konference bylo krizové řízení u našich sousedů. K úspěšnému zvládnutí budoucích přírodních i jiných katastrof, které nás mohou v našem prostředí potkat, přispěli svými zkušenostmi s danou problematikou pracovníci krizového managementu a oblastních charit z Rakouska a Německa. Z jejich příspěvků jasně zazněla nutnost propracovanosti krizových plánů a potřeba širší spolupráce jednotlivých složek krizového managementu sahající přes hranice. Potěšitelné je, že v současné době již podobná spolupráce na regionální úrovni probíhá.
Tečku za celou konferencí učinili záchranáři, kteří na řece Vltavě a jejím okolí předvedli simulaci záchranných akcí pro širokou veřejnost.
Daleko více konkrétních informací o krizovém řízení bude obsahovat sborník (vyjde do konce tohoto roku) shrnující všechny důležité příspěvky z této konference a dokumentaci kladů i slabin dané problematiky.
Tomáš Zunt a Dana Dušáková
Centrum ochrany lidských práv jižní Čechy
e-mail: lidskaprava@krumlov.cz
tel: 777 314 982
